Slovanská epopej

Slovanská Epopej je cyklus dvaceti monumentálních obrazů, na kterých Alfons Mucha zachytil náměty ze slovanské historie a mytologie.

Alfons Mucha se narodil 24.7.1860 v Ivančicích, gymnázium vystudoval v Brně, v roce 1877 mu byla zamítnuta žádost o přijetí na Akademii výtvarného umění, až v roce 1885 zahajuje studia v Mnichově a následně v Paříži. Stává se významným představitelem dekorativního umění v období secese, dnes je jeho dílo světoznámé. Mucha umírá v roce 1939, pohřben je na Slavíně.

 Na svém nejvýznamnějším díle, Slovanské epopeji, pracuje od roku 1910 téměř dvacet let, přesněji do roku 1928. Dílo vzniká v poklidné atmosféře zámku Zbiroh, kde si pronajme ateliér. Historické prameny uvádí, že Mucha věnoval dílo městu Praze, která však pro něj až dosud nenašla vhodné prostory. Od roku 1963 je vystavováno v prostorách zámku v Moravském Krumlově.

V červnu prosakují informace, že Slovanská epopej se bude ještě v létě stěhovat do Prahy. Informace je pro mě impulzem - nejbližší víkend vyrážíme podívat se na dílo, za nímž bychom do Prahy nejeli. Cestou v autě diskutujeme, jak je špatně, že epopej míří do Prahy, jak nás centralizace štve, jak epopej pomohla Moravskému Krumlovu. Naše rozhořčení trvá do okamžiku, než vstoupíme do parku.

Zanedbaný zámek ve stejně zanedbané zahradě, žádné parkoviště, tedy parkuje se, kde se dá, naproti zámku pneuservis a pohřební služba, až na dvě hospody a jeden hotel je v celém městě zavřeno. Po několika schodcích vstupujeme do úzké chodby, kde okamžitě narážíme na lidský špunt vytvořený třemi proudy. Jeden čeká na pokladnu, kde se mimo lístků prodávají i dárkové předměty a vína soukromého vinařství, druhý na vstup na výstavu, třetí, až bude moci výstavu opustit. Strašné. Pokud se vám bude chtít na záchod, máte smůlu, jeden je až za špuntem a jinde není. Občerstvení? Nikde.

Otevírací doba je také výborná. V 16 hodin se končí, poslední prohlídka je v 15. Prohlídky začínají v 9 hodin, ale pozor, mezi 12.a13.hodinou je pauza. Otevírací dobu doporučuji ověřit. Namačkána mezi lidmi si společně hudnu s ostatními: „Raději do Prahy, než toto!“

Sály, kde jsou obrazy vystaveny, jsou ve slušném stavu a prostředí vás určitě neurazí. Stačilo málo. Pokladnu s dárkovými předměty vymístit do zahrady, postavit 4 záchody, upravit schody do druhého podlaží, opravit fasádu - alespoň její nejexponovanější část (není velká), zkulturnit zahradu květinami, lavečkami a vkusným posezením s občerstvením. No a vymyslet parkování.

Zajímavý pohled na epopej a vše kolem ní jsem nalezla na

http://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura-slovanska-epopej-0yz-/p_kultura.asp?c=A100616_223107_p_kultura_wag

Až jsme překonali ústrky přesunů v zámku, zkonstatovali jsme, že jsme udělali dobře. Že si naši návštěvu dílo Alfonze Muchy určitě zasloužilo. Pojměte můj dnešní blog jako tip na výlet, se kterým nelze váhat. A váš výlet můžete doplnit ještě o návštěvu muzea Alfonze Muchy v nedalekých Ivančicích.