Rezervoáry

Brněnské podzemí zdaleka nevydalo všechna svá tajemství veřejnosti. V poslední době se hodně začalo mluvit o vodojemech, chcete-li rezervoárech, pod Žlutým kopcem. Jsou tři.

Nejstarší rezervoár byl postaven z pálených cihel mezi léty 1868 a 1876 a je dnes protekčně přístupný. Druhý, jehož stavba byla zahájena v roce 1896 a dokončena o čtyři roky později, je dnes nepřístupný a předpokládá se, že je rovněž zděný. Zajímavostí rozhodně je, že stejné pálené cihly byly použity při výstavbě Červeného kostela/Českobratrského evangelického chrámu Jana Amose Komenského nebo tělocvičny pod hradem. Třetí rezervoár, jehož nosnou konstrukci vytváří beton (slopy čtvercového půdorysu) a železobeton (stropní konstrukce) vznikl na počátku dvacátého století a dostat se do něj rovněž lze. 

Rozměry mají rezervoáry úctyhodné, všechny v desítkách metrů, výšku mají metrů šest, měřila jsem to. Jsou to vlastně obrovské sály, kde se budete cítit příjemně, byť hluboko pod zemí.

Podle mého názoru se jedná o jedinečné stavby a absolutně nesouhlasím s jejích asanací, o které bylo údajně rozhodnuto v roce 2014. Pojďte mě podpořit a zkusme společně zachránit tuto raritu našeho města. Mohla by prospět atraktivitě Brna pro turisty, nám všem pak v uvědomění, jak šikovné a pracovité předky jsme měli. Demolice je snadná a bohužel nenapravitelná. Na jedné z fotografií vidíte, jak krásné místo v těsné blízkosti centra to je. Nenechme ho zničit.

Tento článek mohl vzniknout díky kreativitě Martina, mého kamaráda, který vyslyšel mé přání a dostal mě tam. Děkuji moc.